Vikngové v datech
| 737 | - Stavba 7km dlouhého a 10m vysokého valu jménem Danevirke na patě Jutského poloostrova. Podle kronikáře Saxo Grammatica byl vystavem králem Godfredem, ale vzhledem k velkému sklonu k fabulacím u Saxo Gramatica není původce stavby zcela znám.. |
| 793 | - Přistání tří vikingských lodí u Portlandu na jižním pobřeží Anglie. Tyto počáteční vikingské nájezdy nejsou obvykle zmiňováni v souvislosti s loupežnými výpravami Vikingů, ale dokazují, že k nim doházelo již v obdobích před napadením proslulého kláštra v Lindisfarne. |
| 793 | - Nájezd na anglický klášter Lindisfarne je obvykle pokládán za první mezník vikignské doby. |
| 795 | - Útok na ostrov Iona v západním Skotsku. |
| 800 | - Občasné nájezdy Vikingů na evropská pobřeží, zatím pouze v jarních a letních měsících. |
| 834 | - Dánští vikingové vyplenili Dorestad n. Rýnem ve Frísku - začátek nájezdů na Franskou říši. |
| 835 | - Vikingové vpluli do ústí řeky Temže. |
| 840 | - Normanské vpády se stávají pravidelnými. Vikingové se vyloďují se silnými oddíly a budují si tábory při ústích řek. Odtud podnikají loupeživé výpravy. Tato jejich nová strategie organizování nájezdů byla patrně umožněna špatnou organizací obrany místního obyvatelstva v důsledku politických krizí. |
| 841 | - Vikingové budují své vlastní království v Irském Dublinu. |
| 845 | - Vikingové útočí na Paříž a Hamburk - Karel Holý jim vyplatil první „danegeld" jako výkupné či daň za mír. Možnost takovéhoto vyplacení nájezdníků se později stávala stále žádanější u útočníků i obránců. |
| 850 | - Náčelník Rorik dobyl Londýn a Caterbury. |
| 859 | - Vikingové pronikají do Středozemí - útoky na Španělsko, jižní Francii, severní Afriku či Itálii, kde došlo k vyplenění Pisy, se staly jedněmi z nejvzdálenějších loupežných cest. Tyto výpravi dokonce umožnily další působení Vikingů v některých z těchto oblastí. |
| 864 | - Franský král Karel Holý zakazuje prodej zbraní a koní Vikingům. |
| 871 | - Kolonizace Islandu. |
| 872 | - První Norský král Harald I. Krásnovlasý doáhl sjednocení dříve rozdrobených území pod svou nadvládou. |
| 882 | - Švédští Vikingové nazývaní též Varjagy pronikli na území dnešního severního Ruska v oblasti Ladožského jezera. Vliv těchto Varjagů byl poměrně značný a za velmi krátkou dobu se jim podařilo si podřídit místní nejčastěji slovanské obyvatelstvo. Pod vládou Varjagů začaly být postupně budována i rozsáhlá mocenská centra Novgorodu a Kyjevské Rusi. Podobně jako v jiných oblastech s početným místním etnikem, jež osídlili Vikingové i zde patrně došlo k poměrně rychlému přebírání místní kultury Vikingy, takže druhá až třetí generace Varjagů se již za nositele Vigingské kultury nedá považovat. |
| 886 | - Alfréd Veliký se dělí s Dány o Anglii a uzavírá s nimi příměří. |
| 891 | - Politická situace Frantské říše se konsoliduje a v důsledku omezení vnitrostátních konfliktů je namířena pozornost na obranu země před vnějšími útočníky. Porážky rychle odrazují vikingské flotily, které se nadále zaměřují na snadnější cíle loupeživých výprav. |
| 900 | - Dánští Vikingové ovládají oblast u ústí Seiny, pozdější Normandii. Kromě toho obsazují velké území při východním pobřeží Anglie. |
| 907 | - Rusové útočí na Bizantskou Říši. |
| 911 | - Vikingský náčelník Rollo či Hrolf nebo Rolf přijímá od krále Karla Prostého v léno oblast v severní Francii, která je nadále označována jako knížetství Normanské. |
| 930 | - Erik Rudý opouští Island a přistává v jižním cípu Grónska. Tuto zemi pojmenoval Grönland tedy Zelená země, čímž chce patrně povzbudit případné osadníky k obydlení tohoto ostrova. Zakládá zde první osady, ale život nových obyvatel Grónska se postupně ukázal, jako velmi tvrdý. |
| 965 | - Dánský král Harald Modrozub přijímá křesťanství a staví jej tak na úroveň oficiálního náboženství Dánska. |
| 985 - 86 | - Islandský obchodník Bjarni Herjolfsson přináší zprávu o nové, dosud neprozkoumané zemi, jíž bylo patrně pobřeží Severní Ameriky. |
| 1000 | - Leif Ericson, nejstarší syn Erika Rudého, přistává se skupinou mužů a žen na východním pobřeží Severní Ameriky. Na území dnešní Kanady zakládá osadu známou jako l`Anse aux Meadows na New Foundlandu. |
| 999 | - Islandský allthing přijal křesťanství, jako "oficiální" náboženství. Obyvatelé země však mohli i nadále uctívat pohanská božstva v soukromém životě. |
| 1008 | - Švédský král Olaf Sköttkonung přijal křesťanství. |
| 1017-1035 | - Knut Veliký sjednotil pod svou vládou Anglii Skandinávská království a vytvořil tak největší Vikingskou říši v dějinách. |
| 1066 | - Na území dnešní Anglie se odehrál velice napínavý boj o nástupnictví po Eduardu Vyznavači, který zemřel bez jasného legitimního nástupce. Norský král Harald Krutý byl 25.září poražen Haroldem Godwinsonem v bitvě u Stamfordského mostu, kde také padl. Nicméně sám vítěz této bitvy pozbyl svůj nárok na Anglický trůn spolu se svým životem již 14.října v bitvě u Hastings, kde zvítězil Vilém Dobyvatel, který se také stal králem. Tento mezník je považován za jeden z možných závěrů doby vikingské. |
| 1069/1070 | - Dánský král Sven Estridsson uskutečnil invazi v Anglii, ale nedobyl výrazných úspěchů. |
| 1085 | - Knut řečený Svatý se pokouší naposledy zjískat Anglii pod Vikingskou nadvládu, ale neúspěšně. |
| 1103 | - Norský král Magnus III. je zabit při pokusu o ovládnutí Irska. Tato událost bývá často hodnocená jako posledníVikingský útok na Britské ostrovy a jako toková se udává za jeden z mezníků konce Vikingské doby. |